Eliška Krausová: Když jsem nemohla přijet, stýskalo se mi skoro po všem
Když v červnu roku 1968 odjížděla devatenáctiletá Eliška Krausová na studijní postgraduální pobyt do kolumbijské Bogoty, ani ve snu ji nenapadlo, že se tato jihoamerická země stane jejím novým domovem. Krátce nato bylo Československo obsazeno vojsky Varšavské smlouvy.Eliška Krausová se odmítla vrátit do země, načež jí bylo odejmuto československé občanství a s rodinou se opět shledala až po dlouhých deseti letech. V roce 2009 se stala s několika přáteli zakladatelkou asociace česko-kolumbijského přátelství ASOČHECA. Ta po zrušení Velvyslanectví České republiky v Bogotě sehrála významnou roli na poli česko-kolumbijských vztahů. O možnosti založit vládou podporovaný spolek se dozvěděla na poslední chvíli. Impulz byl dvojí.
„Dozvěděla jsem se o tom ve chvíli, kdy se rušilo Velvyslanectví České republiky v Bogotě. Bylo mi to strašně líto a cítila jsem, že bych se svou zemí potřebovala rozvíjet nějaké vztahy. Teprve v tu chvíli jsem se dozvěděla, co všechno krajanské spolky dělají, kde všude působí atd. Říkala jsem si, že u nás to musí vypadat trochu jinak, protože těch starých emigrantů, krajanů z předválečné nebo poválečné doby, tam už moc nebylo.”
Celý článek najdete na https://www.rozhlas.cz/krajane/cesi/_zprava/kdyz-jsem-nemohla-prijet-styskalo-se-mi-skoro-po-vsem-rika-eliska-krausova-zakladatelka-spolku-asocheca--1805366?fbclid=IwAR1xCMzVImWYjdo-XfzdvZ2ygRQ4pNbgRfn-Lm-lTj2RWT77kN1r5LAg1AE
