Kristýna Křížová: Propojování zahraničních absolventů a mapování jejich osudů a úspěchů má velký smysl
Kristýna Křížová, absolventka tzv. české sekce gymnázia v Nîmes ve Francii. Po návratu do ČR dlouhodobě působila v oblasti neformálního vzdělávání ve firemním i neziskovém sektoru. V posledních letech rozvíjí vlastní společnost. Od roku 2010 se angažuje v rozvoji česko-francouzské spolupráce, od roku 2012 je předsedkyní Spolku bývalých studentů československých a českých sekcí ve Francii.
Co je Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii a od kdy existuje?
Spolek bývalých studentů českých sekcí ve Francii sdružuje ty, kteří prošli tzv. českými sekcemi na francouzských lyceích v Dijonu, v Nîmes a v Saint-Germain-en-Laye. České sekce jsou česko-francouzský studijní program, založený r. 1920, v jehož rámci odjíždějí vybraní studenti na středoškolská studia, tj. na 3 roky, do Francie, kde nakonec odmaturují. Spolek existuje od r. 2009 a svou činností navazuje na předchozí spolkové aktivity starších absolventů, které však vždy přerušily historické souvislosti (2. světová válka, komunistický režim). Spolek vedu od r. 2012.
V čem vidíš jeho smysl?
Smysl spolku vidím ve vícero rovinách. První tkví přirozeně v propojování absolventů sekcí různých generací a v mapování jejich osudů a úspěchů. Další cíle naší práce se však netýkají jen minulosti, ale dneška a budoucnosti. Jsme partnerem institucí, které sekce zřizují a financují (MŠMT, MZV, lycea ve městech Dijon a Nîmes, obě přijímající města a kraje), a společně s nimi se staráme o to, aby sekce dobře fungovaly. Dále organizujeme prezentace této studijní a životní příležitosti na českých školách a motivujeme mladé lidi ucházet se o toto studium. V rámci Spolku také vznikl stipendijní fond, do nějž přispívají absolventi sekcí, a který poskytuje dary a bezúročné půjčky rodinám studentů, jimž by finanční situace neumožnila hradit náklady spojené se studiem v zahraničí.
Co myslíš, že je jeho největší síla/přidaná hodnota z pohledu otázky spolupráce s diasporou?
Největší sílu spolku směrem k diaspoře vidím v základním smyslu jeho existence, kterým je propojování/networking mezi bývalými studenty. Každý rok sekce absolvuje sice jen 10 mladých lidí, ale celkový počet absolventů se čítá na stovky. Někteří žijí v ČR, ale velké množství zůstává ve Francii či jinde ve světě a působí v mnoha různých oborech. Dá se říci, že ať si zvolíte jakýkoliv obor, téměř vždy najdete u nás či v zahraničí bývalého studenta, který se věnuje stejnému či podobnému oboru a který vám může pomoci svými kontakty, příležitostmi, radou…
Můžeš zmínit některé konkrétní výsledky vaší práce?
Ty jsou jak v oblasti udržování aktivních kontaktů, tak i v šíření povědomí o tomto jedinečném studijním programu mezi mladými lidmi a budoucími adepty o přijetí do sekcí. Jsem velmi hrdá na náš stipendijní fond, díky kterému mohou v sekcích studovat mladí lidé bez ohledu na finanční situaci svých rodin. Studium ve Francii je tak staví na stejnou startovní čáru jako ty, jejichž rodinám se po finanční stránce daří lépe. V neposlední řadě jsme byli klíčovým hybatelem v období finanční krize, kdy zcela realisticky hrozil postupný zánik dijonské sekce. Našimi vyjednávacími i mediálními aktivitami se podařilo situaci zvrátit a motivovat institucionální partnery k nalezení nového a udržitelného modelu financování sekce.
Rozhovor vyšel ve zvláštním vydání Newsletteru ČŠBH u příležitosti mezinárodní konference Networking (novodobé) české diaspory, 2. 11. 2017