PODPORA ČECHŮ V ZAHRANIČÍ A PÉČE O NĚ OBECNĚ
Napsat dotaz / podnět / připomínku
Proč Česká republika finančně podporuje spolky v zahraničí - existuje oficiální dokument, prohlášení, zákon, stanovy, kde se k tom ČR zavazuje a vysvětluje, proč? Renata Emilsson Pešková, Island
Podpora vychází z Usnesení vlády z 13. května 2015, č. 348, o pokračování programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2016 až 2020 (navazuje na usnesení vlády č. 263/2010 z let 2011-2015 a č. 1622/2005 z let 2006-2010). Jedná se o:
- Poskytování peněžních darů na krajanské projekty v gesci MZV ve výši 21 mil. Kč ročně
- Krajanský vzdělávací program a výuka českého jazyka v zahraničí (na implementaci se podílí MŠMT, DZS a MZV) ve výši 47,4 mil. Kč ročně.
MZV ČR, 1. 11. 2017
Posílení podpory výuky českého jazyka v zahraničí a udržování jazykové a kulturní svébytnosti u nejmladší generace Čechů žijících v zahraničí je hlavní prioritou rezortů MZV a MŠMT v rámci třetího cyklu Programu (2016 – 2020).Řada projektů plánovaných na rok 2018 v rámci programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí bude zaměřena právě na připomenutí výročí 100 let vzniku Československa (dílčí program na každý rok schvaluje vláda ČR).
MZV ČR, 1. 11. 2017
Otázka a pozvání: 100 let vzniku Československé republiky (1918) a Podkarpatské Rusi (1919). Možnost uspořádat setkání zástupců z České republiky a s Čechy z celého světa na Transcarpathii; cíl - zachování české kultury, jazyka a tradic. Тéma: «Češi na Ukrajině. Česká republika a Ukrajina: Výsledky transformace»Tetyana Sergiyenko, předsedkyně Zakarpatské společnosti české kultury (Podkarpatská Rus), Otto Kovchar, člen
Děkujeme za informaci. Pokud obdržíme konkrétní informace, budeme o tomto setkání informovat příslušné instituce, které se věnují krajanské problematice.
MZV ČR, 1. 11. 2017
Otázky pro Meziresortní komisi pro Čechy žijící v zahraničí: Vzájemné uznávání diplomů Čechů na Ukrajině a Ukrajinců v České republice. V první řadě pro učitele českého jazyka a literatury. Za účelem přilákání českých překladatelů do ukrajinštiny a češtiny pro oficiální překlady. Problémem je, že pro ujištění ukrajinských notářů je nutná přítomnost diplomu učitele českého jazyka a literatury. Zákon Ukrajiny o vzdělání bohužel zúžil tak velmi skromné možnosti výcviku překladatelů českého jazyka. Pomozte dělat výměnný program KRAJAN po celém světě. Tetyana Sergiyenko, předsedkyně Zakarpatské společnosti české kultury (Podkarpatská Rus), Otto Kovchar, člen
Uznávání VŠ diplomů vydaných vysokoškolskými institucemi na Ukrajině je realizováno prostřednictvím veřejných vysokých škol, o sjednání ekvivalenční dohody se neuvažuje. Sjednání ekvivalenční dohody jen pro určité obory je teoreticky možné, ale v praxi neprůchodné, nebude možné obhájit, proč jsou ze sjednávání další obory vyloučeny. K druhému dotazu, pokud jej chápeme správně, v UA může jako soudní tlumočník/překladatel z ČJ do UA a obráceně pracovat pouze ten, kdo je držitelem VŠ diplomu z oboru český jazyk a literatura. Pakliže se jedná o občana Ukrajiny, který by chtěl na UA vykonávat profesi soudního tlumočníka/překladatele, je tento požadavek legitimní, neboť i v ČR požadujeme, aby taková osoba měla příslušný jazyk vystudovaný. Navíc musí absolvovat specializované dvousemestrální právnické studium (http://www.kstcr.cz/cz/jak-se-stat-soudnim-tlumocnikem). Vzájemné uznávání VŠ diplomů tento problém nevyřeší.
MŠMT ČR, 1. 11. 2017
